Průvodce moderní architekturou - Česká Republika









Architekt
Kotěra, Jan


Zahájení stavby
1906

Dokončení stavby
1907



Národní dům
Vojáčkovo náměstí 1, Prostějov, Česká republika | mapa


Jedna z nejvýznamnějších secesních staveb v České republice. Kompozice bravurně zapracovává tři funkce objektu - divadelní, administrativní a restaurační. Neopominutelnou součástí stavby jsou výtvarná díla a doplňky (S.Sucharda, J.Preisler, F.Kysela)

Záměr, zříditi divadelní budovu v Prostějově, vyvinul se přirozeně z nedostatku vhodných místností. Když na počátku let devadesátých město v jádru české i zevně se počeštilo, konány příležitostné sbírky na zbudování divadla, ale teprve vzácným odkazem (170.000 K) prvního českého starosty Vojáčka a jeho choti nabyla myšlenka určitějšího základu a formálně dospěla realisace ustavením se družstva z jara r. 1905, jež si vytklo širší program: vystavěti nejen divadlo a spolkový dům, jak bylo původní intencí manželů Vojáčkových, ale zříditi zároveň společenské středisko města rychle se rozvíjejícího. Do té doby neměl Prostějov, ačkoliv byl největším městem Českým na Moravě, s 28.000 obyvateli, vhodných místností a stále byl jediným útočištěm nedávno před tím postavený Dělnický dům, který přes svoji prostornost se nehodil zejména za budovu divadelní. Proto bylo pozdraveno sestavení družstva s takovou sympatií, že vynesly sbírky, hned potom podniknuté, 60.000 K, a že obec věnovala pro stavbu budovy pozemek v samém středu města a prodala družstvu materiál za vlastní cenu. Družstvo vyvinulo energickou činnost za získáváním řádných plánů budovy, s jejíž stavbou se mělo vzhledem k příznivým poměrům stavebním začíti nejdéle počátkem r. 1908. Podání návrhů svěřeno bez ofertního řízení přímo arch. J. Kotěrovi. Ten provedl plány za spolupracovnictví arch. Richarda Nováka a stavitele O. Pokorného. Mimo to provedl sochařské práce figurální prof. St. Sucharda, panneau ve vestibulu vymaloval J. Preisler, malířskou výzdobu salonků a prosceniových loží provedl Fr. Kysela a modelly k figurálnímu kandelábru v hledišti a figurální výzdobu krbu v restauraci provedl K. Petr. Se stavbou započato 1. června 1906 a ještě téhož roku byla zhruba provedena a zakryta; dokončena byla v listopadu 1907. Slavnostní zahájení stalo se 30.11. -1.12.1907 a obec převzala budovu do svého majetku. Celkový náklad činil 780.000 K, z čehož připadá na vnitřní zařízení a divadelní dekorace 100.000 K.

Budova (Následující popis slouží k doplnění iIlustrací zejména po stránce materiálu a koloritu) Národního domu stojí na výhodném místě, schopném zevní representace i ve svém nynějším stavu; dotýkát se téměř hlavního náměstí i hlavní třídy, vedoucí z nádraží a od Olomouce. Mnohotvárná v účelech, je i mnohotvárná v masse. Průčelí traktu divadelního leží v ose náměstí Smetanova, průčelí spolkového domu je obráceno do širokého parkového prostoru, v nějž se před budovou rozšiřuje hlavní třída. Zahrada, sevřená oběma trakty, přechází v městský park. Trakt divadelní obsahuje hlediště asi pro 900 osob s příslušným vestibulem, schodištěm, salonkem, chodbami a šatnami, pak jeviště s šatnami herců, skladišti dekorací a ostatním příslušenstvím; traty spolkový, jen z části dvojpatrový, má v přízemí restauraci a kavárnu s příslušnými místnostmi vedlejšími, v 1. patře přednáškový sál a místnosti pro spolky, v 2. patře místnost spolkovou a byty personálu. Budova je cihelná, konstrukce jsou v divadelním traktu a v přízemí a přednáškovém sále spolkového traktu ze železa a armovaného betonu, jinde trámové. Zdivo omítnuto, omítka česaná, světlešedá, sgrafittová výzdoba ornamentální je červenohnědá s jinobarevnými detaily. Sokl je betonový s pískovcovým orámováním. Krytina z červených prejzů. Podjezd a ukončení pylonů, dále kryt štítů a attik je z pískovce. Větráky, nástavce hromosvodů a celé ukončení věže jsou z plechu, zeleně natřené, věnce na pylonech jsou tepány z mědi. Veranda je z bíle natíraného a malovaného dřeva a kryta prejzy. Kandelábry před budovou jsou z kovaného železa, částečně s použitím mědi.

Vnitřek divadelního traktu: Vestibul má stěny bílé, s černým soklem a červenohnědými lisenami z mramoru, sloupky jsou serpentinové; schody ze světlé, broušené a leštěné žuly, dlažba z bílých, černých a hnědočervených šamotek. Okna a dvéře dubové. Kandelábry bronzové, lustry mosazné. Schodiště k hořejším úrovním je podobně drženo v materiálech i v barvě. Chodby jsou částečně obloženy na bílých stěnách fialovou linkrustou, na terazzové běločerné dlažbě leží tmavočervené koberce. Salonky pro obecenstvo mají dřevěné stropy z leštěného přírodního dubu a ořechu, obložení dveří a krbu z šedočerveného mramoru, okna a dvéře dubu neleštěného a kovové Části z mosazi. Hlediště je obloženo na stěnách žlutozelenou linkrustou, strop má světležlutý s plastickými ozdobami zlacenými a částečně patinovanými a bílými mřížkami; dvéře jsou dubové, zasklené façettovaným sklem, okna s opalisujícími destičkami (zelené, modré, bílé) v olovu; nábytek z ohýbaného dřeva, čalounování zelené, opona a portiery žlutozelené s nepravidelným dessinem a barevně applikováným ornamentem; kandelábry a raménka na lampičky jsou z bronzu, ciselované, částečně zlacené a hnědě patinované.

Vnitřek spolkového traktu: Restaurace o dvou místnostech má stěny a strop bílé a žlutošedé, částečně zelenou linkrustou obložené; krb z červeného mramoru; plastika sádrová patinovaná, s vloženými ozdobami z pálené glazované hlíny; okna a dvéře z přírodního dubu; lustry mosazné; nábytek v přední místnosti z dubu modře mořeného, v zadní ze světlého ořechu leštěného,čalounování šedožluté; koberce zelené. Kavárna má v první místnosti strop světle šedě a stěny zeleně dessinované, částečně zelenou rohoží obložené, v čítárně na stěnách zlatá japonská tapeta; okna a dvéře dubové, osvětlovací tělesa mosazná; nábytek z leštěného přírodního dubu a palisandru, v čítárně žlutošedé čalounování; desky stolní mramorové, zelené. Přednáškový sál má strop a stěny bílé a běložluté, obložení stěn z přírodního leštěného dubu a černé hrušky; okna a dvéře jsou bíle lakovány; kovové části z mosazi. Ostatní místnosti spolkové jako besední síň, salon, knihovna jsou tapetovány; truhlářská práce většinou bíle lakovaná a nábytek bud ořechový bud duhový a osvětlovací tělesa mosazná.


























NOVÉ ZPRÁVY

Galerie Jaroslava Frágnera v Praze Aktuálně: 25.11.2016 - 8.1.2017 FA ČVUT 1976-2016 - 40 let samostatné Fakulty architektury na pražské ČVUT

Zdeněk Lukeš To není kotě na hraní

Nábytek Jespen
Moderní nábytek světových výrobců získáte nyní se slevou až 70%!

Přidejte reklamu či zprávu ZDARMA


ONLINE KNIHOVNA


Architect 5/2016 Aktuální číslo časopisu Amerického institutu architektů představuje novinky architektury v USA.
čtěte online

Canadian Architect 5/2016 Aktuální číslo měsíčníku seznamujícího s novinkami v kanadské architektuře.
čtěte online

Další novinky v knihovně



NÁVŠTĚVNOST

Dnes: 476
Za měsíc: 27627


Návštěv dnes: 8171926


Jakékoli případné dotazy Vám rádi kdykoli zodpovíme na našem tel.čísle 399 499 089 nebo mailem.
Těšíme se na Vaše podněty a připomínky.
Pro pravidelné informace o novinkách si objednejte náš newsletter.
Copyright: Archindex 2008-2015