Architekt
4A architekti


Plocha pozemku
1000 m2

Užitná plocha
320 m2

Dokončení stavby
2009

---

Rodinný dům Roztoky

Sedláčkova 444, Roztoky, Česká republika | mapa

Rekonstrukce a rozšíření samostatně stojícího rodinného domu v klidné části města. Z původního domu byly zachovány pouze nosné konstrukce, původní otvory ve fasádě byly zazděny a nahrazeny novými, původní objem byl na jednu stranu domu rozšířen a zvýšen o jedno podlaží. Hlavním motivem návrhu se stala prosklená jižní fasáda, propojující dům se zahradou.

Majitel domu, praktikující architekt a společník v architektonickém atelieru 4a Architekti přibližuje okolnosti projektu a stavby domu. Za 20 let práce architekta byl toto můj první rodinný dům. A bylo to poučné. Navrhování a realizace vlastního domu je úžasná příležitost ale pro architekta to také znamená, že nesmíte zklamat své kolegy a klienty, kteří zcela jistě budou vzápětí hodnotit vaší práci. Rozpočtové limity jsou pokaždé jasným faktem a my museli striktně zvažovat naše potřeby a hodnoty.

S našimi čtyřmi dětmi potřebujeme prostor pro setkávání a vzájemné sdílení, příjemnou kuchyň a vlastní pokoje. Chtěli jsme čistý, světlý prostor, vzduch, přírodu, soukromí, přírodní materiály a designové principy v duchu moderní, minimální, jednoduché a funkční estetiky. Kvalitu s hodnotou.

Cítili jsme potřebu se usadit v již vyzrálém prostředí s různorodým okolím a zelení. Po 6-ti měsíčním hledání jsme koupili stávající nemovitost, která vyžadovala kompletní rekonstrukci na okraji Prahy 6, v Roztokách. Roztoky jsou prvním osídlením na Vltavě severně od Prahy a jsou vnímány jako zelené předměstí. Ve městě je dostatečná občanská a komerční vybavenost, spousta polí a lesů okolo, řeka , malý provoz a dostupnost do centra Prahy za 15 minut.

Náš dům je samostatně stojící na 1000 m2 pozemku v klidné části města. Pozemek je oproti okolním domům o 2 metry výše, tím pádem umožňuje větší soukromí a lepší výhled do okolí. Uliční vstup je ze severu, takže zadní zahrada je tak celý den na slunci.

Špatný stav objektu jasně naznačoval, že nemůže být zachováno víc, než strohá nosná konstrukce. Hydroizolace, tepelná izolace a přípojky musely být nahrazeny. Původní otvory ve fasádě byly zazděné a nové musely být znovu uspořádány, zarovnány. Objekt je na jednu stranu rozšířený a zvýšený o jedno podlaží, tak aby naplňoval potřeby naší rodiny –tzn. další ložnice.

Spolu s našimi potřebami a požadavky na jednoduchou bílou vilu jsme dospěli k tomu, že hlavním motivem návrhu se stala prosklená jižní fasáda umožňující výhledy do zahrady. Okna na celou výšku patra v přízemí vedoucí na terasu a velká okna v dalších patrech vyvolávají pocit bydlení na zahradě mezi stromy, přináší exteriér do interiéru. Horizontální venkovní žaluzie umožňují zastínění, zvyšují pocit soukromí a zlepšují tepelnou regulaci. Mikroventilace pomáhá s prouděním vzduchu zejména v letních měsících. Zapuštěná část jižní fasády umožňuje rodině kryté venkovní sezení.

Vnitřní uspořádání domu je praktické. Přízemí je otevřený prostor, propojený s jižní zahradou, umožňující živý rodinný život, společné vaření, stolování. Dvojramenné schodiště minimalizuje komunikační plochy a vede do všech pokojů. Střešní terasa náleží k pokojům hostů. Kuchyně a koupelny maximálně využívají svých prostor s několika drobnými designovými detaily. Během demolice byly odhaleny dva typy stropní konstrukce, které stály za zachování. Tyto konstrukce teď ozvláštňují kuchyň, tam je dřevěný trámový strop a společenský prostor, kde je betonový trámový strop. Taková byla původní konstrukce domu, který pochází z roku 1932.

Všechny další materiály jsou jednoduché, přírodní a užitkové. Všechny podlahy jsou dřevěné (tmavá Merbau mozaika - s množstevní slevou) kromě mokrých zón, kde je terazzo (černé a bílé ), nebo bílá keramická dlažba. Držení se jednoduchosti šetřilo rozpočet. Stěny jsou bílé, v koupelnách je velkoplošný keramický obklad. Strop je opět v zásadě bílý, nicméně k oživení stropů ve společných prostorech jsou zapuštěné části a výškové rozdíly opatřeny zdroji s nepřímým osvětlením.

Každý prostor má svou barvu, materiálovou variaci stěny, nebo určitého prvku, který ho určuje a ozvláštňuje. Jako například ebonová makasarová dýha na stěně a zásuvkách v kuchyni, obdélníková skleněná tabule ve vínové barvě okolo které se vine schodiště do všech podlaží a která se v horním patře stává zábradlím. Oranžová skleněná mozaika v koupelně, nebo ostrov v ložnici v podobě šatny s červeným laminem.

Zdroj: autorská zpráva architektonického atelieru
Fotografie: Ondřej Polák, archiv architektonického atelieru