Autor
Böhm Bohumil


Umělecké dílo před budovou
Zadražil Stanislav

Stavebník
JčKNV České Budějovice

Generální projektant
Stavoprojekt České Budějovice

Generální dodavatel
Pozemní stavby České Budějovice

Plocha pozemku
6 000 m2

Zastavěná plocha
5 500 m2

Obestavěný prostor
51 500 m3

Zahájení projektu
1959

Dokončení projektu
1966

Zahájení stavby
1966

Dokončení stavby
1971

Památková ochrana
Kulturní památka od r. 2017

Fotografie
Tomášek J.,
SOkA Č. Budějovice, fond podniku Pozemní stavby Č. Budějovice

Plavecký stadion České Budějovice

Střelecký ostrov, 370 01 České Budějovice, Česká republika | mapa

.
Novostavba budovy českobudějovického plaveckého stadionu patří k významným realizacím české architektury 2. poloviny 20. století. Ústředním prostorem stavby je bazénová hala oválného půdorysu, zastřešená konstrukcí lanové střechy ve tvaru hyperbolického paraboloidu. S projektem budovy, bylo započato již v roce 1959, tedy pouhých sedm roků po celosvětově prvním použití lanové konstrukce tvaru hyperbolického paraboloidu obdobného rozpětí v USA.

Urbanistický koncept
Stavba plaveckého stadionu je umístěna v exponované a jedinečné poloze na Střeleckém ostrově, nedaleko historického jádra města, ale přesto v přírodní scénerii soutoku řek Vltavy a Malše. Umístěním u samého břehu ostrova, v jeho západní části, novostavba plaveckého stadionu jedinečným způsobem velmi zdařile dokomponovává urbanistické řešení zástavby Střeleckého ostrova v přímé návaznosti na již existující letní plovárnu a v sousedství prvorepublikové sokolovny od pražských architektů Stráského a Šlégla a Sokolského stadionu, navrženého již v roce 1923 českobudějovickým architektem Karlem Chocholou. Vstupním průčelím na východní straně stadionu, reprezentovaným jednopatrovým objektem šaten a umýváren, vymezuje plavecký stadion spolu s bezprostředně sousedící budovou sokolovny příjemný předprostor s trávníkovými plochami, jimž dominuje centrálně umístěná bílá plastika abstrahované ležící postavy odpočívajícího plavce v nadživotní velikosti. Západní strana plaveckého stadionu se otevírá celoprosklenou stěnou hlavní bazénové haly přes slunící terasu dále do přírodního prostředí ke břehu blízké Vltavy, na jejíž hladině se celá stavba působivě zrcadlí.

Architektonické řešení
Architektura budovy je kongeniální reakcí na přírodní a urbanistické hodnoty místa, na kterém je budována a na typologické požadavky provozu. Je také vyjádřením ambice autora navrhnout budovu s využitím nových a progresivních konstrukcí tehdejší doby. Světovým průkopníkem zavěšených lanových konstrukcí, byl americký architekt polského původu Matthew Nowicki, autor víceúčelové haly v Raleigh v Severní Karolině v USA, dokončené v roce 1952, kterou se autor plaveckého stadionu inspiroval. Architektonické řešení je originální kombinací velkoprostorové bazénové haly na oválném půdorysu, zakryté právě lanovou střechou v tvaru hyperbolického paraboloidu, a nízkého, jednopatrového křídla přidružených provozů.

Dispoziční řešení
Ústřední částí stavby je bazénová hala, v níž je umístěn plavecký bazén 50x20m s osmi plaveckými dráhami a skokanský bazén 10 x 12 m se skokanskou věží a třemi jednometrovými skokanskými prkny. Při východní straně haly stojí železobetonová tribuna pro 850 diváků. Na straně hlavního vchodu k hale přiléhá dlouhé a nízké jednopatrové křídlo, v němž se nachází dětský bazén 20x10 m, vstupní prostory, bufet, šatny, umývárny a technické zázemí budovy.

Konstrukce
Nejpůsobivější a také technicky nejnáročnější částí stavby je zavěšená lanová konstrukce střechy bazénové haly o rozpětí 54x64 metrů. Lanovou lonstrukci ve tvaru hyperbolického paraboloidu tvoří síť vzájemně kolmých lan nosných a předpínacích o rozteči 100 cm. Lana jsou kotvena do obvodových železobetonových oblouků, které ve svislém směru přenášejí zatížení do sloupů umístěných po obvodu a do dvou prohnutých nosných železobetonových stěn umístěných v nižších protilehlých čelech oblouků. Střešní plášť tvoří vlnité plechy z eloxovaného hliníku, upevněné na nostných lanech, na plechy je uložena tepelná a následně vodotěsná izolace. Na nosná lana, potažená vrstvou z PVC a z interiéru viditelná, jsou zavěšeny lehké hliníkové čtvercové panely podhledu.

Technické řešení
Budova má vlastní vodní hospodářství. Výměníková stanice parovodu a přípravna teplé vody byly umístěny v suterénu sokolovny a s objektem plovárny propojeny topným kanálem.

Přijetí stavby a její ocenění
Stavba byla po svém dokončení a otevření nadšeně přivítána obyvateli Českých Budějovic. Projekt a realizace plaveckého stadiony byly představeny a vysoce hodnoceny v řadě nejen československých, ale i zahraničních publikací. V celostátní přehlídce architektonických prací za léta 1970-1971 byla stavba českobudějovického plaveckého stadionu oceněna II. nejvyšší cenou.

Stávající stav
Po čtvrtstoletí bezproblémového provozu prošel plavecký stadion v letech 1995-1998 generální rekonstrukcí za 183 milionů korun. V rámci rekonstrukce byla vyměněna okna i zasklení prosklených stěn bazéhové haly, vybudováno nové vstupní zádveří, nový krytý tobogán a na obou stranách bylo o nové přidružené provozy prodlouženo nízké jednopatrové křídlo stadionu. Zatímco k interiéru plaveckého stadionu byla rekonstrukce ohleduplná a v zásadních ohledech došlo k jeho obnově, v exteriéru došlo k některým úpravám zbytečně znehodnocujícím vzhled stavby. Původní přístřešek hlavního vstupu do budovy, výrazově uměřený a důstojný, nahradil nový objekt se vstupním zádveřím provedený v neodůvodněně oblých tvarech, bez hlubšího smyslu a vztahu ke stávající budově. Obdobně rušivě působí sousední konstrukce nově navrženého kolostavu. Zazděním spodní části prosklené stěny dětského bazénu přišly koupající se děti o příjemný výhled do okolního parku a pasanti procházející kolem parkem o vhled do vnitřních prostor plovárny zvoucí k její návštěvě. Obdobný efekt ztráty vzájemně obohacujícího optického kontaktu interiéru a exteriéru, který byl jedním ze záměrů autora stavby, způsobila výměna čirých skel prosklených stěn bazénové haly za tmavě tónovaná nová skla. Rušivě působí i krytý tobogán vybíhající z interiéru na vnější stranu jižního průčelí budovy. Naštěstí značnou část těchto znehodnocujících prvků lze při následující rekonstrukci odstranit a nahradit řešeními odpovídajícími významu této stavby. V roce 2017 byly stavba plaveckého stadionu a socha odpočívajícího plavce od sochaře Stanislava Zadražila, umístěná před vchodem do budovy, vyhlášeny kulturní památkou.

Hodnocení
Stavbu plaveckého stadionu lze považovat z řady důvodů za špičkové dílo své doby, které je významné jak svým urbanistickým, tak i architektonickým pojetím. Citlivě a přesto jednoznačně a logicky dotváří do té doby neúplné urbanistické řešení Sokolského ostrova. Svým architektonickým pojetím navazuje na funkcionalistickou tradici české meziválečné architektury, kterou dále poetickým způsobem rozvíjí o nové, organicky tvarované konstrukce a propojení interiéru s exteriérem a s okolním přírodním prostředím.






















Autor: JS
Vložil: Bláha Josef, 5. 10. 2016
Poslední aktualizace: 20. 9. 2017

Prameny

Projekt plaveckého stadionu. Architektura ČSR XIX, roč. 1961, s. 545.

Plavecký stadion v Českých Budějovicích. Architektura ČSR XXXII, roč. 1973, č. 9, s. 452-455.

Žáčková, Eva. České Budějovice 1. díl: plošný průzkum, zhodnocení a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století. Č. Budějovice: NPÚ, 2007, Katalog, obj. 11.

Lukeš, Zdeněk. Jedinečný budějovický "lupínek" je architektonicky kouzelná plovárna. Lidovky.cz [online]. 21.4.2016 [cit. 17.1.2017].

Terénní průzkum stavby, J. Srba, České Budějovice 12. 3. 2016.

Otta, Edwin. Budějovický plavecký stadion a socha plavce se staly kulturní památkou. Ceskobudejovicky.denik.cz [online]. 19.9.2017 [cit. 20.9.2017].

---

Databáze architektury 2012
stavba_cb_plovarna_zimni.php