1.2.2. Obsah databáze - úvaha

Úvaha o možném obsahu Databáze české moderní architektury.

Řešitel práce dosud předpokládal, že pro obsah Databáze české moderní architektury bude ve fázi doktorské práce možno využít materiál z fondů archivu Ústavu teorie a dějin Fakulty architektury ČVUT. Vzhledem ke skutečnosti, že při průzkumu tohoto archivu bohužel nebyl nalezen žádný vhodný materiál, je nezbytné hledat pro obsah databáze jiné řešení.

Cílem této úvahy je navrhnout možný obsah Databáze české moderní architektury ve fázi doktorské práce a zpracovat ukázku možné konkrétní podoby obsahu databáze.

1.2.2.1. Zadání

Vycházíme-li z potřeb a požadavků vymezených v průběhu dosavadního bádání nad tématem, jeví se jako vhodné následující řešení obsahu databáze.

Obsahem Databáze české moderní architektury ve fázi doktorské práce by se mohly stát informace o vybraných stavbách a architektech v České republice. Výběr staveb z hlediska teritoriálního i chronologického by rovnoměrně pokrýval celou Česko republiku i celé 20. století. Množství staveb a množství informací o každé jednotlivé stavbě by bylo omezeno a diferencováno podle možností jediného řešitele podle předem stanovené metodiky. Například základní informace o stavbě (Název stavby, adresa, jméno autora, rok realizace) by byly zapracovány u všech vybraných staveb. Následně, u vybrané části staveb (například staveb v okrese České Budějovice), by základní informace byly rozšířeny o podrobné informace o stavbě získané na základě studia primárních zdrojů informací (archivy).

Pro potřeby naší další práce si nyní stanovme tento postup a přijměme toto názvosloví.
Obsahem databáze jsou informace o objektech našeho zájmu. Objekty zájmu jsou zde stavby a architekti. Řešení obsahu databáze uvedené v předchozím odstavci si označme jako návrh zadání. Zadání chápejme jako soubor základních požadavků na obsah databáze, tedy požadavků na informace o objektech zájmu. Objekty zájmu lze nejlépe vymezit jejich soupisem.
Zadání tedy bude tvořeno soupisem objektů a souborem požadavků na informace o těchto objektech. Následně podle hotového zadání upřesníme další postup a stanovíme metody a prostředky pro budoucí vytvoření obsahu databáze.

Nyní pokračujme právě stanoveným postupem a pokusme se dále rozpracovat zadání - tedy požadavky na obsah databáze.
Vyjděme ze základních potřeb, požadavků a možností vymezených v průběhu předchozího bádání nad tématem.

Dosud neexistuje vědecká databáze ani soupis významných objektů zájmu. Existuje tedy potřeba, v rozsahu dle možností doktorské práce, zpracovat informace o nejvýzamnějších objektech našeho zájmu.

Analýzou provedenou v jednom z předcházejících článků jsme si odvodili, že v případě, kdy předmětem doktorské práce je zároveň návrh i realizace databáze i její obsah, lze pracem na obsahu databáze během doktorské práce vyhradit 70 pracovních dnů (560 pracovních hodin).

V souladu s časovými možnostmi doktorské práce lze pro obsah databáze (560 hodin) zadat následující množství objektů a informací o objektech.
1500 objektů se základními informacemi (150 hodin)
200 objektů s rozšířenými základními informacemi (60 hodin)
50 objektů s podrobnými informacemi (350 hodin)

Dle uvedeného vymezení počtu objektů a základního vymezení délky informací o objektech bude později ještě potřeba vytvořit soupis konkrétních objektů a seznam základních atributů objektů, které nás budou zajímat a které mají tvořit základní obsah databáze. Ještě předtím bude potřeba vytvořit (nejlépe jednoduchou) metodiku podle které budou objekty a jejich artibuty vybírány. Atributem objektu se rozumí jedna konkrétní informace o objektu - například název objektu nebo adresa objektu a podobně.

Kompletní zadání tedy bude tvořit soupis objektů a seznam základních atributů objektů.

1.2.2.3. Realizace obsahu databáze

Dle vymezeného zadání si nyní blíže specifikujme možný obsah databáze.

Záznam jako základní položka obsahu databáze

V souladu se zažitou databázovou terminologií si informace o jednom objektu zapracované do databáze označme jako databázový záznam o objektu.

Ze zadání vyplývá, že u různých objektů zájmu bude v databázi dostupné různé množství informací o objektu. Pro potřeby naší práce si proto stanovme z hlediska podrobnosti informací o objektu následující kategorie databázového záznamu takto:

Kategorie databázového záznamu
A) Úvodní záznam (např. Muzeum, Eliščino nábřeží 7, Hradec Králové, Jan Kotěra 1909-1912)
B) Úvodní záznam rozšířený (úvodní záznam + fotografie + krátký popis)
C) Standardní záznam (úvodní záznam rozšířený + další textová a grafická dokumentace dle metodiky)
D) Speciální záznam (standardní záznam + nadstandardní textová a grafická dokumentace)

1.2.2.3.1. Ukázka realizace obsahu databáze na konkrétním příkladu

I když výsledné podoba grafického rozhranní databáze teprve bude vytvářena, pokusme se pro názornost na následujícím příkladu ukázat možné řešení části obsahu databáze. Níže uvedený obrázek ukazuje možné zobrazení konkrétních záznamů o stavbách v Hradci Králové. V levé části obrázku je zobrazena webová stránka s celkovým seznamem staveb. V horní části stránky je mapa zobrazující polohu staveb, pod mapou je výpis staveb. Stavby jsou zde prezentovány buď Úvodním záznamem (A) nebo Úvodním záznamem rozšířeným o malou fotografii a krátký popis (B). Odkazem ze základního rozšířeného záznamu lze poté zobrazit na samostatné webové stránce (na obrázku vpravo) i Standardní záznam stavby s podrobnými textovými i grafickými informacemi o stavbě (C).

Obrázek: Obsah databáze - příklad (pro zvětšení klikněte na obrázek)
A - úvodní záznam. B - úvodní záznam rozšířený. C - standardní záznam

1.2.2.3.2. Postup, metodika a prostředky, které se použijí pro vytvoření obsahu databáze.

Soupis objektů (upřesňující údaje)

Soupis objektů je jako součást zadání podkladem pro vytvoření obsahu databáze. Každá položka soupisu obsahuje výchozí informaci o objektu (např. Muzeum Hradec Králové, Jan Kotěra 1909-1912) Položka soupisu je podkladem pro vytvoření jednoho databázového záznamu konkrétního objektu.

Postup, metodika a prostředky
Soupis objektů je vytvořen kompilací z předem vybraných významných a důvěryhodných zdrojů - odborných periodik a monografií. U každé položky soupisu se uvede zdroj informací.
Výběr objektů do soupisu probíhá dle předem stanovené metodiky.

Kategorie databázového záznamu

A) Úvodní záznam
(např. Muzeum, Eliščino nábř. 7, Hradec Králové, Jan Kotěra 1909-1912, Lat 14,24578, Lng 42,54786)
Úvodní záznam obsahuje úvodní informace o objektu získané ze soupisu objektů. Tyto informace se doplní o adresu a GPS objektu.

Postup, metodika a prostředky
Ověří se existence objektu. Vyhledá se aktuální adresa a souřadnice GPS objektu.
Pro vyhledání se využijí vhodné kvalitní technické prostředky - např. Google Maps, Street View...

B) Úvodní záznam rozšířený
(úvodní záznam + fotografie + krátký popis)

Postup, metodika a prostředky
Ze zdroje informací uvedeného v soupisu objektů nebo z jiného zdroje ze získá a zapracuje fotografie objektu. Zaznamená se autor a zdroj fotografie. Dle fotografie nebo dle dostupného zdroje informací se zpracuje krátký popis objektu. Při zpracování popisu se postupuje podle předem stanovené metodiky.

C) Standardní záznam
(úvodní záznam rozšířený + další textová a grafická dokumentace dle metodiky)

Postup, metodika a prostředky
Úvodní rozšířený záznam se doplní o další grafickou a textovou dokumentaci dle předem stanovené metodiky. Dokumentace pro tento záznam se zpracovává nejlépe dle primárních zdrojů informací.

D) Speciální záznam
(standardní záznam + nadstandardní textová a grafická dokumentace)

Postup, metodika a prostředky
Speciální záznam je myšlen jako možné budoucí rozšíření standardního záznamu o speciální textovou a grafickou dokumentaci. Například o popisy, fotografie či výkresy detailních částí stavby. Ve fázi doktorské práce se speciální záznam nezpracovává.

1.2.2.4. Závěr

Při zpracovávání obsahu databáze je vhodné postupovat takto:
Vypracujeme si nejdříve zadání (soupis objektů a seznam základních atributů objektů).
Dle zadání navrhneme metody a prostředky pro realizaci obsahu.
Při realizaci obsahu vypracujeme úvodní databázové záznamy objektů. Poté u části záznamů rozšíříme informace na úroveň rozšířeného úvodního záznamu.
Nakonec u části rozšířených úvodních záznamů doplníme informace na podrobnost standardního záznamu o objektu.
Při postupu využíváme stanovené metody a prostředky.

---

Databáze české moderní architektury
textyclanku.php

NÁVRH DATABÁZE

---

Architekti
Stavby
Technologie
Literatura